| Info z expedice |
| 4.6. |
Ráno jsme se probudili do krásného slunečného dne a pomalu, ale jistě jsme začali nabírat směr Čechy. Přejeli jsme do Oradei, kde jsme se rozloučili s Jirkou Náčou a já jsem potom celou skupinu odvedl zpět do „civilizace“. Čekal na nás přesun kolem 900 km. Postupně se během cesty skupiny oddělovali a frčeli domů.
Byl to krásně strávený týden mimo realitu, kde jsme si užili hodně terénu a tentokrát i trochu toho asfaltu, protože jsme měli neplánová dlouhé přejezdy, které nebyly vždy příjemné, ale bohužel byly nutné.
Jakmile budu mít pohromadě všechny fotky a protřídím je, budou samozřejmě na www.touaregclub.cz a to včetně uceleného článku. Jenom prosím o trpělivost...Ahoj zase někdy. Myšák.
|
| 3.6. |
Poslední den v terénu jsme si skutečně užili. Poté, co V10 byla stažena do údolí jsme se vydali do hlubokých lesů na dvě poslední terénní vložky. Ta první znamenala přestavění cesty, protože byla zcela nesjízdná. Takže ke slovu přišly lopaty, rýče a ruce nás všech. Cesta byla tak roztrhaná od eroze a poničená po zimě, že bylo nutné zhruba 100 metrů upravit. Poté začalo jedno auto po druhém projíždět. A protože Šrek stále prudil, že chce pořádný terén, tak jsme mu připravili tak zvaný hrob – od eroze zničená cesta, která se stala jakousi úvozovkou a bylo nutné jet v tak zvané rozporce. Byla to hodně akční podívaná, kdy chvilkami to vypadalo, že v tom klínu skončí. Nakonec se mu podařilo po navádění Náči vyjet. Společně jsme se po této podívané odebrali do údolí, kde jsme měli strávit poslední noc. A ráno domů.
|
| 3.6. |
Hned po snídani jsme vyrazili do terénu, kde jsme v protisměru potkali několik terénních aut, z toho 2 amaroky, které tady jsou na terénních závodech.
Teď jsme zjistili, že se V10-ce vysypala převodovka a proto je odtažena dolů do údolí a musí být odtažena zpět do Čech.
Dnes nás čeká průjezd kolem přehrady Dragan a poslední den v terénu. Za všechny zdraví Myšák.
|
| 3.6. |
Včera nás čekal opravdový hardcore. Dostali jsme se do hlubokých lesů, kde vládnou medvědi. Čekal nás náročný průjezd lesní cestou, která je jen pro Lakatoše. Cestu plnou velkých kamenů a nekonečného bahna dlouhou 2km jsme zdolávali několik hodin. Bylo to hodně akční. Kola jsme museli neustále podkládat dalšími kameny, tak abychom vůbec mohli projet, protože kameny na cestě byly hodně veliké a špičaté.
Navíc se nebylo možné moc zdalovat od aut, neboť jsme v oblasti, kde jsou medvědi.
Po zdolání tohoto úseku nás čekaly dva akční průjezdy potokem, které se museli jet hodně pod plynem. Neudělali jsme přitom žádnou pneumatiku a tak jsme po velmi vyčerpávajícím dni v terénu dorazili na louku u lesa, kde jsme se utábořili.
Jen co jsme přijeli, přihnala se bouřka a začalo pršet. Ještě jsme stačili rozbalit plachty a začali jsme vařit. Déšť se po hodině uklidnil, takže jsme mohli udělat táborák. Spát jsme šli těsně nad ránem.
Při včerejším zdolávání terénu přestala jet jedna V10 na předek.
|
| 2.6. |
po středečním celodenním náročném přejezdu od Petrosani nad Oradea, který měl přes 400km, jsme se utábořili na louce, kde jsme zakempovali. |
| 1.6. |
Dobré ráno do Čech. Ještě než jsme zahájili večerní přesun, osprchovali jsme se v penzionu pod drákulovým hradem a pak jsme vyrazili...Nicméně, včerejší večerní přesun se nezdařil, neboť v horách je ještě přes dva metry sněhu. Plánovali jsme přejezd přes hory, ale asfaltka najednou skončila a před námi se objevilo dva metry sněhu. Kousek jsme zkoušela projet, ale bylo to hodně riskantní. Silnice široká na auto a pod námi 300 metrů sráz. Potom nás nás dojela horská služba a oznámila nám, že za zatáčkou je totální konec, museli jsme se vrátit pod horu a zakempovat v penzionu. Dnes přesun 450 km do dalšího terénu. Myšák |
| 31.5. |
Po velmi náročném večeru a noci jsme se ráno probudili do slunečného hřebenového rána. Potřebná lesní hygiena a potom vydatná snídaně dala ten správný základ pro dnešní den. Pro den, který byl hodně náročný. Vydali jsme se na veliké hřebenovky s cílem dojet až do Poenari k drákulovu skutečnému hradu u Fagaraše. To jsme ale netušili, jak hodně nás výjezdy na dva hřebeny zaměstnají. Dojeli jsme pod jeden vrchol, zapnout redukce, uzávěrku, vypnout ESP, zapnout mezinápravu a vzhůru nahoru. Vzhledem k prudkosti stoupání a totálně rozbité cestě, začaly první problémy. V polovině se auta zahrabaly a nechtělo se jim nahoru. Nakonec to všechny daly. Jako poslední jel doprovodný Amarok, kterého čekala už dost rozbitá cesta. Doslova jsme s ním vyskákali pod plným plynem nahoru a pokračovali jsme dál. Pak následoval prudký sjezd po podmáčené louce, takže hodně akční záležitost. Potom jsme přejeli na státovku 67C, která ještě před čtyřmi lety tvořila nezpevněná prašná, kamenitá a bahnitá cesta. Dnes? Megaširoká asfaltka do stále se rozrůstajícího lyžařského centra. A potom jsme se stočili směr na Poenari, kde jedna parta se sprchuje a večeří v penzionu Cetate a druhá šla na výšlap jednoho tisíce schodů na drákulův hrad. Dnes nás čeká noční přesun na další terénní stanoviště. Za všechny zdraví Myšák. |
| 30.5. |
Dnes jsme se probudili do krásného rumunského vlažného rána. Ještě jsem satelitním telefonem provolal Prahu a Bukurešť ohledně Láďovi závady, ale dostal jsem jenom špatné zprávy. Nový zadní kardan je neopravitelný a musí se tedy vyměnit jako celek. Ten samozřejmě v Rumunsku na skladě neměli a tak by se musel objednat v německém Kasselu a to by trvalo 3 dny. Což nemělo cenu a proto si Láďa v Baia Mare nechal zadní kardan vymontovat, zařadil redukci a mezinápravu a čistě na přední nápravu nabral směr Čechy. Moc nás to mrzí, ale i to se stává...Tak Láďo, šťastnou cestu a někdy příště.
My jsme se vydali po snídani směr terén. Navštívili jsme kemp z roku 2007, na jehož místě je dnes luxusní asfaltová silnice a veliký most a tak jsme si jen povzdechli, kam to Rumunsko po vstupu do EU spěje...Naštěstí lesních a horských cest je tady ještě celá spousta a tak jsme nabrali směr horské hřebeny. V lese Martin udělal totálně gumu a tak se něco dělo...Dorazili jsme na krásné horské hřebeny (už tady máte i fotky), rozdělali jsme táborák, ale od něho nás vyhnal déšť. Tak jsme roztáhli plachtu a vaříme. Déšť ustal a tak jsme se opět přesunuli k táboráku a za chvíli nás déšť opět vyhnal pod plachtu...Hřmí a kolem sebe máme krásné rumunské velikány...Je tady krásně. Se signálem je to sice trochu horší a připojit se veliký problém, ale jde to... Jinak všichni v pořádku...Ahoj Myšák a parta... |
| 30.5. |
Včera, 29. 5. jsme v půl desáté vyrazili na nepříliš záživný přejezd 400 km ze severu na střed Rumunska. Byl to doslova zrychlený přesun bojových jednotek. Při přesunu „umřela“ Láďova V10. Na věčné časy mu odešlo středové uložení zadního kardanu. Dnes to budu řešit v trojúhelníku Praha – Bukurešť – Baia Mare, kde je servis. Doufám, že se k nám zase připojí. Nechali jsme ho kousek od Baia Mare. Po cestě jsme potkali několik echtových cikánských vesniček, přičemž u jedné jsme zastavili kvůli jasným potřebám. To jsme ovšem neměli dělat, protože ihned se na nás sesypala hromada jejich obyvatel. Jen tak tak jsme naskákali do aut a rychle pryč. Byla to hrůza. V naprosto primitivních podmínkách, pro nás zcela nepředstavitelných, v hlínou slepených barácích žijí celé generace. Ale téměř každý z těchto slepenic má satelit. Jeden z těchto baráků měl na otevřené půdě dokonce i smetiště...Projeli jsme Cluj Napocca a valili dále na jih. Kolem 18hod místního času (v Rumunsku je o hodinu napřed) jsme dovalili na krásnou horskou louku u potoka, kde jsme rozbili tábor, navečeřeli se a udělali táborák. Společně jsme se sesedli u ohně a pohoda. Prostě Rumunsko....Dneska nás čeká už pořádný terén. Za všechny zdraví Myšák. |
| 29.5. |
Ahóóóój zdravíme všechny doma z krásného a letního Rumunska. Včerejší přejezd 930 km proběhl úspěšně. V 8:00 jsme vyjížděli v počtu 5 vozů (Amarok a 4 Touaregy) z Prahy, v Brně jsme nabrali zbytek (Amarok a 12 Touaregů) a pak rovnou směr Bratislava - Györ - Budapešť - Matészalka - Satu Mare Baia Mare, kde jsme nabrali Náču. Takže skóre: 13 Touaregů a doprovodný Amarok. Spali jsme v nádherném hotelovém komplexu v Bai Sprie (www.suior.ro). Uvítací večer se povedl se vší parádou. Dnes razíme směr Petrossani a Sibiu. Dnes nás čeká už tvrdý terén a přenocování v divoké přírodě. Konrétně pro zasvěcené v našem oblíbeném lesním kempu přímo u potoka. Auta a parta v pořádku. Posíláme pár fotek. Za celou partu z hlubokých lesů zdraví Myšák. |
